Počet obětí „tiché pandemie“ bude v budoucnu jen narůstat.
WHO bije na poplach kvůli šíření superbakterií / foto depositphotos.com
Kvůli odolnosti vůči antibiotikům umírají tisíce lidí v důsledku bakteriálních infekcí a nová antibiotika jsou vyvíjena příliš pomalu na to, aby dokázala držet krok s rychlým šířením superbakterií. Podle deníku The Telegraph to uvádí nová zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO).
Uvádí se, že ve srovnání s rokem 2023 se počet vyvíjených antibakteriálních léků snížil z 97 na 90. To se týká jak nových léků, tak experimentálních metod, jako je fágová terapie. Zároveň byly některé návrhy staženy z klinických studií z důvodu nedostatečné účinnosti.
Podle vědců vzniká antimikrobiální rezistence, tj. lidská imunita, odolnost vůči jakýmkoli faktorům vnějšího působení, především v důsledku nadměrného užívání antibiotik. V tomto případě patogeny získávají schopnost odolávat lékům určeným k jejich zničení. Léčba infekcí se tak stává stále obtížnější nebo dokonce nemožnou.
Nejčastějším patogenem rezistentním vůči lékům je ve Velké Británii zlatý stafylokok rezistentní vůči meticilinu (MRSA), známá „nemocniční“ superbakterie. V roce 2021 způsobila v zemi 130 000 úmrtí, což je dvojnásobek oproti roku 1990.
V článku se uvádí: z 90 potenciálních látek proti rezistentním infekcím, které jsou v současné době v klinických studiích, je pouze 15 považováno za „inovativní“ – to znamená, že se jedná o zcela nové léky nebo léčebné postupy. Většina ostatních jsou modifikace nebo kombinace již známých antibiotik, která dříve nevykazovala dostatečnou účinnost proti rezistentním bakteriím.
„Vývojový systém čelí dvojí krizi – nedostatku léků a nedostatku inovací,“ uvádí zpráva WHO. A u 10 z 15 „inovativních“ antibiotik chybí údaje, které by prokázaly, že nedochází ke zkřížené rezistenci – kdy rezistence na jeden lék snižuje účinnost jiného léku.
Odborníci upozorňují, že umělá inteligence může zásadně změnit proces vývoje nových tříd antibiotik a stát se klíčovým nástrojem v boji proti antimikrobiální rezistenci.
Například v srpnu vědci z MIT použili generativní umělou inteligenci k vytvoření dvou nových antibiotik zaměřených na kapavku a MRSA. Současně je obtížné dovést tento vývoj ke klinickým zkouškám, a to především kvůli nedostatku finančních prostředků.
WHO rovněž upozorňuje na závažné nedostatky ve výzkumu. Patří mezi ně potřeba nových antibiotik pro děti a lepších perorálních léků pro ambulantní pacienty s méně závažnými infekcemi, jako jsou infekce způsobené bakterií E. coli, která může způsobovat chronické a téměř neléčitelné infekce močových cest.
„V loňském roce WHO vydala seznam 24 „prioritních“ bakteriálních patogenů, u nichž již byla prokázána rezistence vůči běžným antibiotikům, zejména penicilinu, vankomycinu a ampicilinu. Organizace vyzvala veřejný a soukromý sektor, aby se společně zapojily do řešení „rozbitého trhu“ s vývojem antibiotik, protože současný výzkum nedokáže držet krok s nárůstem rezistence,“ napsal The Telegraph.
Britský ekonom lord Jim O’Neill uvedl: „V souvislosti s antibiotiky je třeba zdůraznit, že..: „Není překvapivé, ale znepokojivé, že velké farmaceutické společnosti stále nemají motivaci ani řádnou návratnost, aby vynakládaly prostředky na tvorbu nových antibiotik.“
Tento jev již byl nazván „tichou pandemií“, která každoročně způsobí více než milion úmrtí na celém světě. Vědci předpovídají, že do roku 2050 by se toto číslo mohlo téměř zdvojnásobit na 1,9 milionu, protože patogeny se stávají stále odolnějšími.
Další zdravotní zprávy
Připomeňme, že podle lékařů může horký čaj zvyšovat riziko vzniku rakoviny. Podle výzkumu může mít teplota tekutiny přímý vliv na vznik nebezpečných druhů rakoviny. Zejména rakovina úst a krku představuje asi 2,5 % všech případů rakoviny. Nejčastější příčina je spojována s kouřením, konzumací alkoholu a lidským papilomavirem, ale vliv teploty nápoje je často podceňován.
